A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Květen 2018

Nejhorší práce

28. května 2018 v 20:02 | PF |  Radovat se navzdory všem - Kapitola 81
Nejhorší práce.
V posledním destiletí se mi dařilo dost střídat zaměstnání. Když se mi nějaká práce líbila, skončila s odstupným. A ostatní práce se mi nelíbily.
Vypadalo to jako prokletí.
Buď to bylo dřina, nebo to bylo v krachu. Buď šikana nebo málo peněz.
Normální práci na osm hodin přes den jsem nenacházel. Na pohovorech jsem se jim nelíbil.
Kdybych k sobě byl upřímný, tak zaměstnání, kam jsem dělal pohovory se mi vlastně nelíbila. Uvědomil jsem si to až když mi chtěli vzít na místo malého vedoucího v mlékárnách. Vycouval jsem z toho dříve než jsem mohl nastoupit.
Mám rád práci s potravinami,

Štěstí je .....

9. května 2018 v 18:07 | PF |  Víra - kapitola 84
Štěstí je.....
To nevím.
Každý to má jinak.
Vím co je strach.
Když se překoná strach, vzniká pocit štěstí.
Strach je totiž všudypřítomný a i v intenzitách, které si nechceme uvědomovat.
Strach se někdy zdá tak malý, že je neznatelný.
To proto, že jsme zvyklí na mnohem intezívnější pocity strachu.
Když už se strachy třeseme nebo zvracíme, tak to už je opět intenzita, kdy už to nevnímáme jako strach. Ale svedeme to na něco fyzického. Jenže je to také strach.
Když je nám zle, není to třeba z přetažení, ale může to být ze strachu ze selhání.
Jak máme trochu obavy, že nejsme dost připraveni, spustí se strach.
A ten spustí drobné fyzické nepohodlí.

Nespokojenost a únava

1. května 2018 v 13:01 | PF |  Co je sebeláska - Kapitola 82
Nespokojenost a únava
To je správné pořadí. I když v praxi se zdá, že nespokojenost pramení z únavy.
Právě prožívám něco takového. Skoro jako demotivující prostředí. Jenže okolí nemůže být demotivující, pokud se s ním neztotožníme. Ale jak se neztotožnit s okolím, ve kterém žiju. Jsou okolo mě osoby, které mám rád a miluji je, přesto se cítím bez motivace a zájmu.
Únava vzniká, když je málo lásky k činnosti, kterou vykonávám. Jinými slovy, činnost, která mi nebaví, unavuje.
Začnu ji vykonávat z lásky, i ke svým bližním a postupně se cítím jako oběť a to i když je činnost oceňovaná . U mě funguje ocenění jako motor.
Oceňování od stejných lidí pak nějak přestává stačit a motor slábne.
Většina lidí tomu říká stáří.
Jenže já tyhle pocity znám i z mládí. A pak najednou stačil ten jeden správný impulz a únava byla pryč a zábava byla tu.
Lidi jsou čistě jen pohodlní a zrazení, aby ten impulz pro ně byl motivující. Každý chce svoje pohodlí a pohodlí mu zajišťuje tělo.
Pocity těla.
A když to vypadá, že by tělo nebylo chvíli v komfortu,