A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Komunikace

3. března 2018 v 18:21 | PF |  Jednota - Kapitola 83
Komunikace.
Já osobně si nemyslím, že se to stává jen mně. Děje se to každému. Někdo si všimne, někdo ne.
Jedná se o zdánlivě ukradené myšlenky.
Nejsou ukradené, jen záhy zjistíte, že někdo vaši myšlenku zrealizoval rychleji. Nebo realizujete myšlenku, která snadno nachází návaznosti. To když tu myšlenku už zpracoval někdo před vámi a vy jste rychlejší.
I ta rychlost zpracování je zdánlivá.
Protože nezáleží na rychlosti, ale na motivaci. Na důvodu. A hlavně na společenské prospěšnosti.
Někdo prostě chytil myšlenku, kterou já jsem zahodil. Nebo jsem chytil myšlenku, už dávno zrealizované věci, opustil jsem ji a následně se dozvěděl, že už to funguje.
Nebo stojím v obchodě a ne a ne si vzpomenout, pro co jsem do toho obchodu šel. Pak zaslechnu dvojici říkající, běž pro to máslo, ať ho nezapomenem.
Aha, a běžím také.
Můžou to být synchronicity. Můžou. Ale já myslím, že to jsou opuštěné myšlenky zachycující se jen na "úrodné půdě". V mysli připraveného.
Tak jako hmota nikam nemizí, tak ani myšlenky nemizí a jsou stále tady.
Všechno je stále tady. Já, ty, my.
Každé odpuštění, které chceš dát, je již dáno, každá láskyplná tvář, kterou teprve uvidíš je už spatřena.
Takže, jestli si někdo myslíš, že máš soukromé myšlenky, že si to něco myslíš jen ty sám a nikdo jiný to neví, tak ne.
Jestli ti je někdo nesympatický a ty k němu máš jít, tak on to ví dřív, než otevřeš dveře.
Váš rozhovor pak bude záležet

na jeho vyspělosti, protože svoji schopnost rozhodování jsi upozadil. A můžeš to být ty, kdo bude v roli posluchače.
Jestliže rodiče doma v kuchyni o samotě kritizují svoje děti, může to být důvod, proč ty děti delší dobu neuvidí a když uvidí, budou mít důvod jen k další kritice.
Ke komunikaci nepotřebuješ tělo. Mysl komunikuje s jinou myslí.
Pokud se bavíš s jiným tělem a pokoušíš se mu něco sdělit, po rozchodu nakonec budeš brát v úvahu jen svůj pocit otisknutý v mysli. A podle toho se rozhodneš, jak moc vážně ten rozhovor budeš brát.
Z každého rozhovoru vnímáš jen kolik lásky dáváš. Podle toho jsi také pak spokojený.
Láska je věčná. Nedrolí se jako hmota nebo myšlenka. Proto odpuštění je dáno dříve než ho dáš. A láskyplná tvář, kterou chceš vidět ,je už spatřena.
Lásce minulost nic nevezme a budoucnost nic nepřidá. Věčnost je konstanta.
Duše je láskou věčná.
Pravda je věčná.
Stvořitel je věčný.
Všechno ostatní je lidský výmysl. Myšlenky plující v prostoru.
Proto je karma závislá na prostoru. Aby si člověk mohl vymyslet určitou karmu, musí být v určitém prostoru.
Aby si člověk mohl vymyslet nějaký minulý život, zachytí si myšlenky v jeho prostoru. Kdyby si kosmonaut dělal minulé životy při výstupu na Měsíc nebo do kosmu, možná by zachytil ještě bizarnější příběhy než na Zemi.
Slova jsou jen symboly. Něco jako zlozvyk.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama