A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Karma

21. února 2018 v 17:52 | PF |  Jednota - Kapitola 83
Karma
Cvrliká mi v hlavě slovo karma. Asi, že poslední dobou o ní slyším víc.
Vždy, když jsme se bavili o karmě, dělaly se mi "pupínky" z nesouhlasu. Ale najednou mám pocit, že už nejde nesouhlasit, že už je to hotová věc.
A to je zřejmě signál, abych se sám pro sebe zastavil a zkontroloval, co to mám považovat za skutečnost.
Jsou věci na zemi o kterých se začne mluvit, -často-, setkávat se s nimi, -často- a vůbec nevadí jestli jsou dobré nebo špatné, výmysl nebo pravda.
Najednou jsou v našem životě a my je považujeme za skutečnost a za pravdu.
Tento způsob vytváření skutečnosti používají reklamy, politici, doktoři, rodiče, škola, věda, církev i tzv. guruové.
Je to systém, který funguje i při tvoření vlastního života, ale téměř všichni ho popíráme.
Přece si nebudeme lhát do vlastní kapsy.
Raději si lžeme světově uznávanou pravdou, než abychom si "nalhávali", že např. jsme zdraví a bohatí.
A teď se do tohohle stádia u mě propracovala karma.
Otázky - jak mohu odčinit svou karmu, co mohu dělat s těžkou karmou, čím jsem si zasloužil takovou karmu.....?
"Joó to je z předchozích inkarnací".!?
No to je teda průšvih, co se s tím dá dělat.?
"No to víš, musíš odpouštět a odpouštět....."
Karmu považujeme za sklizeň. Jako odpověď za naše činy. Za totální souhrn našich činů ve všech časech, nejlépe těch horších.
Co se týče karmy, jsme skoro schopni připustit, že věčnost je možná.
Co se týče nás, nejsme schopni připustit, že čas neexistuje.
My jsme vlastně nejraději, když víme, že jsme se něčím někdy provinili a každou chvíli neúspěchu na to můžeme svést. Je to taková berlička provázející po neúspěších a nezdarech.
Máme důvod se vzdát jakékoli snahy o zkvalitnění života, protože víme, že máme těžkou karmu. A zrovna v tomto období se nejvíce projevuje.
"Nic si z toho nedělej, lepší už to nebude."
Když to vezmu od základu,

tak pravdivé je jen to, co je věčné. Co se mění pravdivé není.
Nemůže něco být pravdivé jen chvíli a od někdy už to pravda není. Tak to chodí v našem vytvořeném světě. Viz. výše.
Ale karmu jsme schopni si přiznat i z doby, kdy tento svět vypadal jinak. Třeba z doby Atlantidy. Myslím ale, že z doby lovců mamutů si nikdo karmu nepřipouští. Karmu rodu, karmu města asi jo.
Když tu tak nad tím přemýšlím, tak mi to připadá, že karma je vymyšlená stejně jako reklama na cocacolu.
Naši "karmu" si tvoříme pocitem viny. Většinou za něco, co jsme zvyklí považovat za přestupek. Samozřejmě, že i ten přestupek jsme si také vymysleli.
Když přehodnotíme všechny přestupky, na správné, můžeme sklízet jen odměny. A slovo karma, upadne v zapomenutí.
Když se nám to náhodou nepodaří přehodnotit, stačí jen ty přestupky při každé příležitosti chválit, často, aspoň stokrát a sladká odměna se dostaví také. Tak snadno se karma odstraní.
A to jsem se jěště nedopracoval k Jednotě. Až mi začne v hlavě cvrlikat jednota, možná zjistím, že reinkarnace je stejně vymyšlená jako karma.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama