A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Vyschlý přístav

8. ledna 2018 v 21:20 | PF |  Víra - kapitola 84
Vyschlý přístav
Momentálně je můj život jako vyschlý přístav.
Bývalo tam rušno a veselo a teď ho ovládl rozum a racionalita. Suchá a nezajímavá havěť.
Uvíznul jsem na planině, která mi umožňuje kontrolu. Na všechno je vidět.
Nejvíce ja vidět na mě.
Každý vidí co dělám a jak chci žít jako ostatní, se svými jistotami bez plánů a bez nadějí. Vše v reálných možnostech.
V občanských reálných možnostech.
Ještě minulý týten jsem si myslel, že přicházím na planinu poznání a ona je to planina bez naděje.
Také poznání, jen trochu jiné.
Divím se, že mi překvapuje, že jsem očekával něco jiného.
Egoistický cholerik musí být mírný bez emocí a vášní.
Musí nebo nemusí.?
Co si od toho slibuji.?
Existenční jistoty.? Klid, mír, pohodlí, nemusím nic chtít, nemusím nic dělat.....
Uschnu jako mumie.
Je to ten zázrak, který hledám.?
Mám to přijmout nebo se vzbouřit.?
Vypadá to, že to budu muset přijmout a považovat to za zázrak, že nemusím být někde hladov pod mostem v dešti.
Moje neskromné ego tuhle variantu považuje za nesmysl a moje rozumná hlava tu možnost připouští.
Co si mám vybrat.?
Když budu odvážný, co si vyberu.?
Fakta jsou klam.! Ale co jsou fakta.? Co se mi tu snaží oklamat.?
Pořád říkám, že ego vhání člověka do potíží.
Ale když nejsou potíže, tak usychám.
Je to strach.!
Strach z obyčejnosti. Ego se bojí, že už nebude vidět.
Potíže už ne. Žádné rozbité lodě v přístavu, vyplavené obchody na břehu...
Takže přijmout.?
Přijmout.
A věřit, že je to zázrak, který pochopím později.
Zdá se, že absolutní nula touto myšlenkou se zvedla k desetiné čárce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 9. ledna 2018 v 13:37 | Reagovat

I obyčejnost může být fajn!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama