A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Červenec 2017

Ohromit svět

29. července 2017 v 21:33 | PF |  Radovat se navzdory všem - Kapitola 81
Ohromit svět.
Většina z nás egoistů by ráda ohromila svět. Nejlépe aspoň jednou za měsíc, ale i jednou za život by stačilo. Jednou a nezapomenutelně.
Já vážně nevím, proč si myslím, že je to možné.
Já bych chtěl ohromit svět něčím pozitivním.
Ale když přemýšlím, čím bych svět ohromil, nic mi nenapadá a když náhodou něco vymyslím, nechce se mi do toho vkládat energie.
Každý ví, že je to nesmysl, chtít ohromit svět.
Jak se člověk začne cítit trochu nedoceněný, chce si to najednou něčím vykompenzovat. Ukázat všem, jak je dobrej.
Každý ví, že takhle nikomu nic neukáže.
Každý to ví, přesto jsou chvíle, kdy by se to hodilo a spřádá plány, jak to provést.
Je jasné, že když se oceníš sám, ostatní tě ocení také.
Ale kdo se dokáže tak cenit, že vidí v ostatních jen potvrzení svých schopností.?
Mnohem snazší by to bylo obráceně.
Až když mi někdo ocení, tak já sám v sebe budu více věřit.
No, to jde u dětí doma.
Ale ve světě musíš ty první si věřit a cenit si sebe až ostatní zblbneš a budou ti zobat z ruky. Až, až, až. Nejde to hned.
Jde to zdánlivě hned, ale AŽ si projdeš plání bezútěšnosti a nepolevíš ve svých vírách, pak je to najednou , hned.
Když polevíš, zapochybuješ, může se ti pláň bezútěšnosti protáhnout na celý život.
Na pláni bezútěšnosti nehraje čas žádnou roli. Tam se počítá jen ta víra, přesvědčení a pravda.
Pláň bezútěšnosti se nachází několik schůdků pod vrcholem. Dlouho se za něčím pachtíš a stoupáš k vrcholu a v podstatě se vše daří, a pak, když už si myslíš, že to máš, se to zasekne. Nejde to, boří se to, protéká to mezi prsty a ty padáš.
Čím víc ztrácíš víru, tím rychleji padáš. Dokonce lze padat i tam, kde sis myslel, že je dno.
Tady tě zachrání jen ta víra, přesvědčení a pravda.
Zákon přitažlivosti tady funguje obráceně.
Čím více na něco myslíš a představuješ si to, tím je to od tebe dál.
Vše o čem sníš, co by, kdyby, vše co si představuješ, právě od toho okamžiku není už pravda
a nebude pravda.
Až tě to vyždíme a ty pochopíš, co je pravda, kde v tobě je pravda, jaká je tvoje podstata a když je tvoje podstata v souladu s láskou, můžeš ohromit svět. Pozitivně.
Když tvoje podstata není v souladu s láskou, můžeš ohromit svět negativně.
Když už tím takto někdo projde, většinou ztrácí potřebu ohromovat svět. Spíše se někdy stává, že sám svět je z jeho kvalit ohromen.