A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Nevím, že nevím- Kapitola 73

23. srpna 2016 v 11:42 | PF |  Nevím, že nevím - kapitola 73
Nevím, že nevím.
Jak se stane, že člověk neví, že neví.
Předpokládám, že se to každému stalo. Myslel si, že vše dělá dobře, a pak přišel někdo jiný a vysvětlí mu, že je to jinak, že takto se to použít už nedá.
Takže nic zvláštního.
Tedy, nebylo by to nic zvláštního, kdyby to sem tam nějaký jednotlivec v dobré víře poplet.
Jenomže je to zvláštní.
Je to zvláštní, protože to děláme všichni. Všichni až na světlé výjimky (v které doufám), nevíme, že nevíme.
Proč žijeme.? Nevíme jak žít a nevíme, proč nejsme všichni šťastni, když už žijeme. Proč je náš život souhrn komplikací, který je občas proložen zdánlivou radostnou událostí.


Někteří z nás se tváří, že ví. Ale to je asi jen proto, aby nebyli ve stálé depresi.
Většina tomu i věří, že ví.
A někteří dokonce o tom přednášejí a vysvětlují ostatním, jak mají žít, aby byli šťastni.
Já osobně věřím, že i ten zdánlivý guru je nejšťastnější během přednášky nebo po ní. A potom bohužel také řeší komplikace života. Jinými slovy, neví, že neví. Možná ale ví, že neví a pokouší se na to během přednášky přijít. Tak jako já se pokouším na to přijít během psaní.
Já vím, že nevím. Ale když se mi někdo zeptá (někdy se ani ptát nemusí), tak mám spoustu rad. Dokonalých rad, protože u druhého to všechno vidím, co by měl. "Bohužel u mě, je to vždy něco jiného".
Už jste si všimli, že to co radíš někomu, že je to vlastně rada pro tebe, že je to tvůj problém. Že cokoli někomu říkáš, že mluvíš o sobě. Že vůbec neodpovídáš na jeho otázku, ale mluvíš o sobě.
Takže při jakémkoli setkání, kdyby ses poslouchal a sledoval, tak nacházíš řešení těch problémů, které tě právě tíží. Dovíš se, co opravdu chceš. Protože náhoda neexistuje a žádné setkání není náhodné. Vždy se setkáváš s někým, kdo ti pomůže s tvými komplikacemi. Pomáhá tě tím, že ti umožní, aby sis sám mohl pomoci.
Pokud se budeš sledovat.
S každým se setkáváš tak dlouho, než si pomůžeš a komplikace zmizí. S někým se setkáváš celý svůj život. Takže si neustále potřebujete vzájemně pomáhat. Je možné, že spolu vytváříte komplikace, které si pak pomáháte řešit.
Aby problémy ubývaly nebo se měnily na šťastné a radostné prožitky, je důležité z každého setkání odejít posilněn, nejlépe rozradostněn.
Toho dosáhneš tak, že budeš dávat pozor, co sám dáváš.
Když dáš zlobu, zřejmě odejdeš vysílen.(to je velmi snadné, stačí jedna kritická myšlenka)
Pokud dáš lásku, dostaneš ji dvakrát. (jinými slovy být vděčný za vše a to zcela)
A třeba se ti podaří zůstat šťastný. Tím pádem i zdravý. Cha cha

Kdyby se ti to náhodou nedařilo, tak aspoň víš, že pořád nevíš, že nevíš.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akja Akja | E-mail | Web | 26. srpna 2016 v 10:06 | Reagovat

Vše, co nyní prožíváme je jen iluze oddělenosti od zdroje vědění, síly, moudrosti. Vše máme uvnitř sebe, není nic, co bychom nevěděli...

2 petrflasar27 petrflasar27 | Web | 29. srpna 2016 v 18:17 | Reagovat

Jo, někde uvnítř víme vše, ale neumíme se k tomu dostat a ani nás to nenapadne se k tomu dostávat. Protože si myslíme, že už to víme. Opak je pravdou.

3 Akja Akja | E-mail | Web | 1. září 2016 v 10:56 | Reagovat

[2]: Ano, to jediné vlastně nevíme, že VÍME.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama