A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

okamžiky slávy

30. května 2016 v 2:20 | PF |  Zkušenosti - kapitola 70
Okamžiky slávy
Každý si v životě prožije svoje okamžiky slávy. Jsou to okamžiky, které můžou trvat i celá desetiletí. Okamžiky proto, že se nevyskytují po celou dobu, ale pouze občas, v určitou chvíli. Ve chvíli, kdy chceme, aby svět okolo nás viděl, jak jsme skvělí. Právě teď, svět přece musí vidět, čeho jsme schopni a měl by nás vynést do nebe. Jsou to okamžiky, kdy se člověk dívá na všechny trochu spatra. Protože on je právě trochu výše a očekává, že k němu budou všichni vzhlížet.
Může to trvat opravdu velmi dlouho, než si člověk uvědomí, že tyto chvilky kochání se egem následně musíme odčinit. Někdy ihned, někdy za deset let. Několik těchto neodčiněných okamžiků dokáže nasměrovat život pro nás zcela nečekaným a vlastně nežádoucím směrem. Tento směr držíme dokud nepochopíme příčinu. Takže, jestli se nám v práci nedaří, nebo nevycházíme s partnerem, nebo jsme přišli o peníze, nebo jsme přijali práci jež nám nevyhovuje, nebo prostě došlo k zásadnější nevyhovující změně, je to vždy lekce, jež připomíná, že jakýkoli pocit nadřazenosti nás vede do nežádoucích situací.

(Okamžik slávy je ten drobný pocit, když přerušujeme jakoukoli činnost s uvědoměním potřeby pauzy.
Pauzu si dáváme z potřeby odpočinku. Odpočinek potřebujeme protože cítíme únavu. Únavu cítíme vždy když nás opouští nadšení a radost z prováděné činnosti.)
Ostatní o těchto pocitech jednotlivce nemají samozřejmě tušení.
Málokdy se jedná o něco, co se opravdu nechá obdivovat.
Okamžiky slávy prožíváme mimo jiné a hlavně i při všech svých vášních a závislostech. Při kouření, u kávy, při pití alkoholu, při podávání drogy, při sexu (ne při milování), při zahrádkaření, při závodění, v divadle, při sportu, při podnikání,.....
Čím více ulpíváme na svém okamžiku, tím více rozvíjíme svoji vášeň (děláme ji častěji, většinou ne lépe).

Opět a zase jedná o zcela soukromý pocit, o kterém nikdo netuší.

Výjimky jsou pak i mistři světa opravdu.
Mistři světa, si myslím, že o své vyjímečnosti dlouho, dlouho netuší sami. Protože kdyby to tušili, ulpívání na jejich vyjímečnosti by brzo ukončilo snahu.
Další neuvědomělý důsledek je, že prožíváním těchto okamžiků slávy vlastně tělo programujeme do nemoci. Protože následný okamžik, po okamžiku slávy, je pocit neuspokojení. Uvědomíme si, že naše vyjímečnost není vidět, nebo se dokonce setkáme s negativní odezvou.
Když se setkáme s pozitivní odezvou, může to být ještě horší, protože příště budeme očekávat více a zklamání bude větší.
Když se pak začnou objevovat bolesti a nemoci, ptáme se, kde se tu tak najednou vzaly. Vzaly se z naší nespokojenosti, zklamání a ulpívání na své vyjímečnosti.
To jsou takové denodenní detaily, které přehlížíme a považujeme za samozřejmost.
Radost je výjimkou.
Je to jen příklad, že od života očekáváme opak toho, než proč žijeme.
Takto pracuje ego. Nemá s námi slitování..
Žijeme pro radost. Ta je samozřejmost. Výjimky nejsou povoleny.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama