A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Odpočinek

22. srpna 2015 v 22:11 | PF |  Dary - kapitola 45
Odpočinek
Jsem takový, jakého mi Bůh stvořil.
Každý si v životě již mnohokrát řekl, " jsem prostě takový/á" nebo "prostě to tak mám". Většinou to říkáme pro ospravedlnění nějaké situace.
Posledních čtrnáct dní jsem měl trochu těžší období. Je dost možné, že ho měli všichni.
Já jsem tedy upadal do negativních nálad a ještě více mi rozčilovalo, že negativní myšlenky se plnily skoro ihned. Ty dobré a přínosné myšlenky, aby člověk hledal v tom nánosu špíny a jejich plnění bylo dost nepostřehnutelné.
Z práce jsem přijel unaven, nemohl jsem usnout, ráno nemohl vstát.
Když jsem si při volnu konečně odpočinul absolutním nicneděláním, dozvěděl jsem se, že do práce nemusim, že mám další volno. Samozřejmě, že zadarmo.
Napřed jsem si vyčítal, že jsem unavenej, potom, že nic nedělám, nakonec, že nejdu do práce.
Tak mi napadlo, že všechno co dělám, je nesmysl. A začal jsem si vyčítat, že si něco vyčítám.
Jak jsem k tomu všemu přišel, že to tak vibrovalo, opravdu nevím.
Došel jsem k závěru, že je mi to jedno. Prostě to tak mám a je mi to jedno.
Nemůžu se stresovat, že něco není, jak jsem zvyklý. Ono to konec konců není nikdy. Někdy jsem dokonce rád.
Jenom teď ne.!
Jsem takovej jako vždy. Jen to zrovna trochu řešim. Zklidněnej cholerik.
Nemůžu do sebe pouštět emoce světa.
Nepotřebuji, aby se mnou tak manipulovali. A tak si hlídám radost a mír v mysli.
A odpočívám.
Odpočívám a nenechám se otřást zdáními světa. Dávám se do klidu uprostřed zmatku z různých snů.
Odpočinek, mír a klid uzdraví všechno utrpení, bolest a ztrátu.
Neexistuje utrpení, které by odpočinek neuzdravil.
Při takovém odpočinku nemáš starosti a obavy, těžkosti, úzkost a strach z budoucnosti ani zklamání z minulosti.
Odpočíváš a čas neexistuje. Čas tě míjí, aniž by se tě dotýkal.
Takové chvíle klidu a oddechu, ujistí mysl, že všechny její zběsilé fantazie byly jen horečnatým snem, jež odešel.
Po takovém odpočinku může člověk něco dát i přijmout.
Hlavně je schopen přijmout vizi.
Taková vize smiřuje protiklady, je zrozená z míru ve kterém zůstává, protože sen skončil.
Pokud máš vizi místo snu, teprve potom můžeš něco dát i přijmout. Je to jedno. Není v tom rozdíl.
Když přijímáš, nikomu neubude, protože to samé dáváš. A to co dáváš, to rychle dostaneš zpět.
Taková je síla vize zrozená z odpočinku a míru.
Zběsilý sen dokáže ukončit odevzdání se myšlence, že jsem takový, jakého mě Bůh stvořil.
Je tak mocná, že tě ihned zbaví všech provinění a výčitek, všech chyb v jakémkoli čase.
Má moc uzdravit mysl a získat vizi. Je to rodiště zázraků.
Dokáže uhlídat radost a mír v mysli.
Přesvědčí, že sen skončil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ajka2 Ajka2 | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 16:22 | Reagovat

Asi neumím správně odpočívat. Tak odpočívat, jak píšeš, aby mne to nenutilo nic dělat, na nic myslet, to jsem ještě nezažila. Ale asi je to, to ono. Je to nesmysl něco pořád řešit, když se vyřeší jedna situace, vyrojí se jich hned několik dalších neřešitelných. Když se člověk stará jen o své blaho a radost, žádné situace k řešení nejsou, sami zmizí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama