A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Klid - kapitola 43

2. srpna 2015 v 23:14 | PF |  Klid - kapitola 43
Klid
Zázrak není kouzlo.
Zázrak není magie.
Zázrak není závislý na čase a prostoru.
Zázrak nezná pořadí obtížnosti.
Neexistuje malý zázrak ani velký zázrak. Existuje jen zázrak.
Zázrak je stále přítomný.

Kdo nevěří na zázraky?
Všichni v ně věříme. Občas každý doufá, že se stane nějaký zázrak a jeho situace se obratem vyřeší.

Zázrak je stále přítomný. To, že ho nevidíme je jen důsledkem naší momentální neschopnosti ho vidět.
My máme - tu schopnost zázraky vidět a uvědomovat si je.
Zázraky jsou vidět ve světle. Ne ve světle žárovky, ale ve světle odpuštění a míru a klidu mysli.
Neustálé řešení a vyhledávání problémů, mysl zatemňuje a způsobuje neschopnost si uvědomovat zázraky. Až jsme přesvědčeni, že zázraky neexistují.
Řešení a vyhledávání problémů se zdá být nekonečné. Naše zatemněná mysl se domnívá, že problémy je nutno řešit. A až se vyřeší, už nebudou. Tak se stává, že mír a klid, je pro mysl jen bájná neuskutečnitelná představa.
Každý ví, že až bude v hrobě, bude už mít - ten klid. Proto umíráme.
Protože už máme všeho plný zuby a unavuje nás pořád nějaký rozruch a změna. Chceme mít svůj klid.

Jsme přesvědčeni, že oči těla vidí, uši těla slyší. Ze stejného důvodu jsme přesvědčení, že problémy se musí řešit.
Takhle se k odpuštění, k míru a klidu mysli, nikdy nedopracujeme. Nikdy si tímto způsobem neuvědomíme světlo odpuštění. Problémová mysl a odpouštějící mysl nemůže být spolu zároveň. Jako tma a světlo. Když je tma - není světlo. Když je světlo, už není tma.
Problémy se nemusí řešit a hlavně, problémy se nemusí vyhledávat.
Je důležité míti vizi.
Každý problém, každou stížnost je třeba odpustit. Dá se tím prostor zázraku, aby mohl zapracovat.
Všechny problémy vznikají hlavně proto, že špatně používáme čas.
Jsme přesvědčeni, že po vzniku problému, uplyne nějaký čas, než přijde řešení.
Opak je pravdou.
Problém a řešení problému přichází zároveň. Problém a řešení nemohou být odděleny časem.

Je třeba to dovolit. Sami sobě. Odpuštěním a vizí.

Oči těla vidí jen naše iluze - představy. To co jsme zvyklí, co očekáváme, vedeni společností kde žijeme.
Oči těla vidí jen naše představy - přání. Přání, které chceme uvést do reality. Zhmotnit. Děje se to okamžitě.
My si ale můžeme vybrat co chceme zhmotnit - které přání. Jen si uvědomit, bolest - problém nebo radost - zázrak.
Uvědomit si, eventuelně vyslovit. tím si člověk více uvědomí co vlastně chce realizovat.
A pak to přijde. Zázrak.
Nemusíme umírat, abychom měli konečně klid.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ajka2 Ajka2 | E-mail | Web | 3. srpna 2015 v 10:48 | Reagovat

Nyní je ale takové zvláštní období, kdy se vše děje trochu nezávisle na nás. Dějí se zázraky, které jsme vytvořili tak před rokem. Ty současné si dávají na čas. Včera jsem vařila jídlo a chtěla jsem, aby to bylo hned, protože syn na něj chvátal a ono to bylo hned. Tyhle menší zázraky zvládám, ale třeba zacelení rozbitých dlaždiček se nepovedlo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama