A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Druh - kapitola 46

27. srpna 2015 v 16:24 | PF |  Druh - kapitola 46
Druh
Jsem takový, jakého mě Bůh stvořil.
Tahle myšlenka mi opravdu zaujala. Pro svoji sílu a jednoduchost.
Všechno co je tady na Zemi, bylo vytvořeno. Máme různé představy, jak to bylo vytvořeno, kdo to vytvořil, či jak to vzniklo.
Někdo to svádí na Boha, někdo na vesmír, někdo na vyšší inteligenci, někdo na mimozemšťana..... Ale dnes už málokdo na evoluci.
Už jsme si uvědomili, že vše co bylo vytvořeno, bylo vytvořeno pro nějaký účel. I když se to vyvine zdánlivě v něco jiného, pořád to zůstává druhem, ve kterém to bylo vytvořeno.
Ať je plaz, pták, myš, ryba, šelma, opice, dinosaurus, člověk, rostlina, kámen....Existuje to jako určitý druh, který má svou funkci.
Kámen či rostlina plní svou funci zcela automaticky a zcela v souladu s důvodem a původem vzniku.
I zvířata plní svou funkci, aniž by nad ní přemýšlela. I když některá vypadají, jako když to dokážou.
Všichni, ač jsou vzhledově různí, plní funkci svého jednoho druhu. Se svým druhem jsou pořád za jedno, jsou pořád v jednotě. Pořád,- tedy teď, i před tisíci lety i za tisíc let.
Jejich funkce je předem daná. Jestli žijí nebo nežijí je nepodstatné. Jejich funkce počítá s životem i se zánikem. Nemůžou svoji funkci ovlivnit.
Jenom člověk si to začal myslet.
Dostal do vínku schopnost přemýšlet. A tak vymyslel, že může změnit svoji funkci. Dokonce i každý jednotlivec si myslí, že má svoji extra vyjímečnou funkci.
A tak má každý spoustu trápení.

Nikdo si asi neuvědomí, že jeho funkce mu byla dána už při vytvoření původního jedince svého druhu. Tedy původního jedince člověka. Všechno pochází z jednoho Já. Jehož vědění je stále v naší mysli. V Mé mysli. V tvé mysli.
Naše Já je náš duch.
To znamená, že já, ty , on, ona, ono jsou duch, jehož nemůže obsáhnout žádné tělo. A nemůže na něj uvalit omezení jež stvořitel nevytvořil.
Omezení si vytváří naše mysl, jež uvěřila egu, že má větší schopnosti než její stvořitel. Což není možné. Dokonalé nelze zdokonalit.
Je jistě dobře přijmout svoji funkci od stvořitele. Není nutné rebelovat.
Mou i tvou jedinou funkcí je radost a mír mysli. Tedy dokonalé štěstí.
Mou funkcí zde, je odpustit světu všechny chyby, které jsem udělal. Jedině tak se jich mohu spolu s celým světem zbavit. Já přispěji k tomu, aby se celý svět zbavil mých chyb. Jsem tedy nezbytný v tomto plánu záchrany či spásy světa.
Já přispěji k tomu, aby chyby, které vymyslelo ego, byly opraveny. Přispěji ke svému štěstí. Když ho budu mít, mohu je i dát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama