A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Asi to nikoho nebude bavit- kapitola40

8. července 2015 v 21:17 | PF |  Asi to nikoho nebude bavit- kapitola 40
Možná začnu psát z jiného soudku nápadů než dříve.
Možná ne. Já totiž na začátku nikdy nevím co vlastně napíšu.
Jen se snažím držet mé téma. To je - jak získat hojnost bez vynaložení úsilí.

Jsem právě dost vytížený a tím ztrácím kontakt s blogem i s tématem.
Pořád tedy vynakládám úsilí i jen na získání základních prostředků.
Je tady sice určitý posun.
Cítím se celkem stabilně spokojený. V podstatě mi nic nechybí. Mám relativní hojnost, ale není to hojnost o které jsem snil na začátku, třeba před rokem , dvěma.
Vypadá to nevinně. Já teď ty věci, pro které jsem se stresoval a cítil se odstrčený, méněcený, zrovna nepotřebuji.
Já dokonce chvílemi pochybuji, jestli je ještě stále chci.
Nabízí se otázka, jestli nechytračim, nebo neměním často svá přání. která se pak nestačí splnit.
Ale ne.
Jsou to pořád pilíře na kterých stavím další existenci. Ale líbí se mi i představa úplně jiné existence, kde tyto pilíře - znaky bohatství- nejsou. Prostě, jestli mají být, tak je samozřejmě beru. Jestli ne , tak beru co zbude.
Ani by mě nepřekvapilo, kdyby zbylo víc, než jsem já sám dokázal vymyslet. Prozatím počítám s tím, co se nabízí. Není toho moc, ale je to dobrý. Ono zhodnotit co je moc a co už je málo, dost dobře nejde.
Když se člověk s nikým nesrovnává, tak takové hodnocení ztrácí smysl.

Tak takhle to je.

Nezískal jsem co jsem získat chtěl, ale získal, co jsem chtěl. Zvláštní, že.
Nemám bohatství, ale mám spokojenost.
Myslel jsem, že bez bohatství nemohu být spokojený. A vypadá to, že jsem možná spokojenější, než kdybych byl bohatý. Hmotné bohatství zažívám pouze krátkodobě. Nemám v paměti zapsáno, že to bylo nějak výrazně lepší.
Právě se učím dělat zázraky.
Je to ohromná zábava. Požádám o zázrak, většinou něco v co vůbec nedoufám. A čekám nečekám. Druhý den nebo ten den je splněno. Zatím dělám jen takové malé psychologické zázraky. Hmotné věci ještě ne. Nerad bych byl zklamaný.
Zázraky nepodléhají zákonům tohoto světa. Mohu tedy chtít kdykoli, cokoli. Je možné si přát něco víc??
Zázraky může dělat každý. Jsou tu pro všechny. Stačí jen připustit tu možnost.
Snažím se pochopit, že mou funkcí tady v tom životě, je být šťastný. Ne bohatý, ne úspěšný, ne chudý, ne neúspěšný, ne obdivovaný. Prostě jen šťastný.
Šťastnost se získává skrze mír v mysli. Každá stížnost to kazí. Každá stížnost i sebeoprávněnější brání prožívat zázraky.
Když se podaří udělat třeba jen malý zázrak, třeba něco i co by se mohlo očekávat. Dodá to takový zvláštní pocit klidu. Není žádné uspokojení, či nadutost. je to pocit klidu, že příště by to mohlo vyjít zase.
A když je člověk v míru, tak to vyjde.
Nedá se tím chlubit.
Je to tak nejisté, jako je téměř jisté, že to nevyjde.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ajka2 Ajka2 | 14. července 2015 v 20:41 | Reagovat

Je skvělé ovládat zázraky, ale vše je Vědomí a to nerozlišuje, jestli je zázrak, že se Ti podaří, jak píšeš, psychologický zázrak, nebo hmotné věci. Je to stále jedna energie. Když si dáš do zázraků příjemný den v práci, tak na to dále nemyslíš, hodíš to za hlavu a nelpíš na výsledku, protože víš, že Tě tam potřebují a zvládneš i napínavý den a tak stejné je to i s lepším autem, jen si ho dej do zázraků a nemysli na to, zvládneš i to dřívější. U konstelace v práci, také neřešíš, kdo se jak vyspí, co koho potká a vytvoříš tu situaci a tak samě to neřeš u BMW, jak se k Tobě dostane. Konečně žijeme v době zázraků, na které jsme čekali

2 petrflasar27 petrflasar27 | 28. července 2015 v 20:23 | Reagovat

Jo, tak nějak to bude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama