A neb.
Jak jsem v životě pokazil vše co se dalo
a jak to napravuji

Myšlenky - kapitola 29

16. dubna 2015 v 19:05 | PF |  myšlenky - kapitola 29
Myšlenky

Naše myšlenky nám lítají hlavou bez jakékoli kontroly.
Není v nich žádný řád, není omezená rychlost, není omezeno množství, není omezena hlasitost, naléhavost, síla. Prostě bez omezení.
Je předpokládám možné si představit, kdyby stovky lidí, jeden přes druhého něco dělali, něco chtěli a nikdo by je neposlouchal, nikdo by je nekoordinoval.
Jak by to vypadalo.?
Kdo by se prosadil dopředu, aby byl vidět.?
Byl by tam sice šéf, ale ten by byl zaneprázdněn. Jen občas by si někoho vybral. Podle toho, jak by se mu zdálo, že mu vyřeší problém s tím předchozím člověkem. Který samozřejmě pomáhal řešit problém, který vytvořil ten před ním. Samozřejmě většinou by si vybral ty nejbližší, či nejhlasitější, jen občas by se podíval dozadu, jestli tam není něco zajímavého.
Zanedbáváme, nevnímáme sílu a moc našich myšlenek. Můžeme se pak divit, že se dějí věci způsobující naši nespokojenost, nedůvěru, neklid, strach, nemoc, smrt.
Když doktor léčí např. zraněnou nohu. Tak léčí výsledek nějaké situace. Té poslední situace - ten karambol.
Neléčí příčinu zranění. Prostě se ptá jen těch nejbližších a nejhlasitějších. Těch, kteří převálcovali svou neomaleností ostatní. - co se stalo? (1) - upadl jsem na schodech. (2) Aha - to bude zlomené. (3)
Zeptal se třech, co byli nejblíže. Více není jeho starost. Studoval život nejméně 25let, aby potom zhrnul situaci do jedné věty během jedné minuty. Není divu, že doktoři jsou většinou unavení a přetížení stereotypem.
Prostě nejsou od toho, aby léčili příčinu. Příčina není v alkoholu, nebo neuváženém běhu po schodech. Není ani třeba v předchozím sporu, který vyústil v rychlý běh po schodech.
Příčina je dlouhodobá frustrace. Dlouhodobá nespokojenost.
Kdo je tu od toho, aby léčil příčiny nemocí??
Je v tom každý sám. Bez pomoci, bez rady.
Tu pomoc a radu máme každý v sobě. Nepovšimnutou, Zatlačenou dozadu těmi neomalenci, kteří si myslí, že ví vše a nejlíp. Ani si to možná nemyslí, ale chtějí, aby si to mysleli všichni ostatní.
Naše myšlenky, kdybychom je dokázali usměrnit a trochu zkontrolovat, by dokázaly nás vytáhnout z každé bryndy, kterou jsme vytvořili. (Těmi nekontrolovanými myšlenkami)
Žádná myšlenka není neutrální. Každá tvá myšlenka přináší mír nebo válku, lásku nebo strach. Každá myšlenka buďto šíří pravdu nebo násobí iluze. Plané myšlenky nejsou na nic. Nic neznásobíš, nerozšíříš.

Příčina je tedy v našich myšlenkách. Protože dovolujeme, aby nám život řídili ti neomalenci.

Proto vznikají rúzné afirmace, které se mají několikrát opakovat či na ně myslet. Jen proto, aby jsme zastavili běh našich planých myšlenek nebo myšlenek neomalenců a aspoň na chvíli je korigovali.
Je možné se tím naučit ovládat náš život k osobní spokojenosti.?
Je to dlouhá cesta, vlastně proti všem. Naši spokojenost máme v našich kontrolovaných myšlenkách, v našich přáních, opravdových. Které snadno oželíme ve prospěch bližního svého.

No ,tak jo, to si myslim.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama